Petr Cingr

(12. 5. 1850, Hudlice – 4. 11. 1920, Vídeň)

Český a československý sociálně demokratický novinář, politik a poslanec.

Politický pracovník dělnického hnutí na Berounsku. Později působil v severočeských uhelných dolech. Činitel sociálně demokratické strany. Od r. 1892 působil na Ostravsku, kde v r. 1894 a 1900 vedl velké hornické stávky. Byl předsedou hornicko-hutnického spolku Prokop (zal. 1893, od roku 1901 Unie hornická pro Moravu, Slezsko a Halič). V letech 1897-1918 poslanec říšské rady za sociální demokracii. Redigoval první hornický časopis Na zdar. Zakladatel hornického časopisu Odborné listy. Od roku 1897 do své smrti byl nepřetržitě členem říšské rady ve Vídni a v nové republice (v letech 1918-1920) také členem Národního shromáždění a senátorem. V parlamentu se snažil prosazovat zákony pro lepší život dělnictva, zejména osmihodinovou pracovní dobu, zřízení báňských inspektorátů, všeobecné pojištění místo bratrských pokladen a týdenní výplatní termíny mezd. Byl známou osobou nejen v rámci rakouské monarchie, ale také v celé Evropě. Zúčastnil se celé řady mezinárodních sjezdů horníků (Berlín, opakovaně Londýn).

Příspěvek od p. Václava Pelce
Petr Cingr
* 12.5.1850 Hudlice (okr. Beroun) – † 4.11.1920 Vídeň (Rakousko)

publicista, sociálně demokratický politik, organizátor odborového hnutí

pseudonym
Hudlický

národnost
česká

státní příslušnost
Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Československá republika

zajímavé okolnosti
Jeden z iniciátorů dělnického hnutí v českých zemích. Za pobytu v Sasku vstoupil do německé sociální demokracie a odborové organizace. Své zkušenosti z Německa pak uplatnil při organizaci dělnických odborů především na Ostravsku, kde také od 15. 8. 1893 trvale žil a pracoval jako redaktor. V roce 1897 se poprvé stal poslancem říšské rady, kde v roce 1911 zastupoval tzv. sociálně demokratické centralisty. Po vzniku Československa se stal poslancem Prozatímního národního shromáždění a v roce 1920 senátorem. Významnou roli sehrál při rozvoji české a polské dělnické publicistiky.

bydliště
Zvěřinova ulice č. p. 766, Moravská Ostrava (1910)

vzdělání
obecná škola v Hudlicích

zaměstnání
nádeník (1863-1869)
dělník (1871-1891)
publicista (1891-1920)
poslanec (1897-1920)
senátor (1920)

politická orientace
člen sociální demokracie

odborné a zájmové organizace
podpůrný a osvětový dělnický spolek (1878)
dělnický vzdělávací spolek Jungmann
hornický vzdělávací a odborový spolek Prokop (1893)
odborový spolek Unie horníků rakouských (1903)

hrob
hřbitov ve Slezské Ostravě

pojmenováno
Cingrův sad

pojmenované ulice
Cingrova (Moravská Ostrava)
Cingrův sad (Moravská Ostrava)
Převzato: Encyklopedie města Ostravy